Pamatujete si na žvejku Pedro, sladkou Jesenku, cukrlátka Lesněnky, sirupy, na vůni Živé květy, březový šampón na vlasy, olej na opalování Jadran nebo zubní pastu Tuti Fruti? A vzpomínáte na televizní reklamy s panem Vajíčkem? Pokud ano a vyvolávají-li ve vás tyhle názvy nostalgii, úsměv nebo zvědavost, k čemu se vlastně dneska dopracuju, tak vězte, že jsem narazila na srandistickou virtuální samoobsluhu (stačí jen kliknout na odkaz, pak na prostřední barevný obrázek a jste tam). Na svůj velký návrat ve vašich myslích čekají stovky výrobků z dob minulých..tak se projděte..a z(ž)asněte.
A co jste měli TENKRÁT nejradši vy?
Staré časopisy jsou plné podobných reklam a mně se líbí zrovna ta na Taft, protože si vzpomínám, že když se lahvičky vypotřebovaly, nosili jsme je do školy (jakýsi podivný sběr) a o přestávkách jsme po sobě stříkali zbytky obsahu. A podivně to v nich chrastilo a nějaký spolužák mi řekl, že je v tom lidský zub! Jó, to byly časy ;-).
P.S. Teď jsem si ještě vzpomněla - skvělé byly "týdenky" - kalhotky s německy nebo anglicky popsanými dny v týdnu doprovázené obrázky myšek nebo kytiček. Na každý den jedny. Obvykle jsem nosila v úterý neděli a ve středu čtvrtek - ohromná anarchie ;-).
P.S. Teď jsem si ještě vzpomněla - skvělé byly "týdenky" - kalhotky s německy nebo anglicky popsanými dny v týdnu doprovázené obrázky myšek nebo kytiček. Na každý den jedny. Obvykle jsem nosila v úterý neděli a ve středu čtvrtek - ohromná anarchie ;-).
Jééé..tuti fruti pamatuji..a jesenka je i nadále moje oblíbená pochutina..protože jesenka je nesmrtelná:)
OdpovědětVymazatNa odkaz se rozhodně podívám..vrátím se do dětských let:) skvělý post:)
http://ina-tina.blogspot.com/
Tuti Fruti pamatuju, Pedro taky, tu jsme si kupovali vždy v sámošce po cestě ze školy:-D. Jesenka a jahodový Mrož jsou taky "pozůstatky", které přežily dodnes a sem tam si je nostalgicky koupím. Jesenku teda značně oblibuje i Pucík, takže ta je opravdu věčná:-)
OdpovědětVymazatjéééé pamatuji všechno i banány a mandarinky na příděl, velký televizní program s fotkama, šlehačku ve skle, voňavá mýdla a průhledné deštníky v Tuzexu...jo to bylo :-D
OdpovědětVymazat:)) S tím zubem, no to je skvělý! Jednou jsem kdesi koupila takový ten starý zelený drátěný košík ze samoobsluhy, s červenou bužírkou na rukojetích - teď jsem si na něj vzpomněla, budu mu muset dát nějaké čestné místo :).
OdpovědětVymazatA Jesenka - to bylo něco, ostatně ona je pořád dobrá, naše děti moc rády :).
A pamatuješ si na takový ten barevný sladký cukr, co z něj mělo být pití, ale my ho vždycky lízali jen tak a pak jsme byli celí barevní? Jak se jen jmenoval... :))
Hezký večer! M
Jeeej, a já roky pátrám po takové zmrzlině v průhledném kelímku se zeleným víčkem, co se pak použil jako nožička k tomu kelímku a vypadalo to jako pohár. Ta zmrzka byla červená a smetanová a měla dost divnou chuť. Ale stejně jsem ji měla moc ráda. :) To teda ani nevím, jak se to jmenovalo a kdo to vyráběl. :(
OdpovědětVymazatAhojky, odkaz nějak nefunguje :-(
OdpovědětVymazatJo reklamy s panem vajíčkem...! Způsobily, že za hlubokého socialismu jako 10 letá,při výletu směrem na západ, jsem koukala jenom na reklamy. Asi to bylo i tím, že jsem nerozuměla německy a reklama nepotřebuje ani jazykových znalostí,aby člověk porozuměl obsahu. Reklama je takový piktogram.Mohla by to být i němohra a většinou kždý pochopí o co jde!Později jsem poznala, že udělat dobrou reklamu je obtížnější než natočit celovečerní film.
OdpovědětVymazatDnes, po zahlcení reklamou všude, už mě to nebere.Ovšem pan Vajíčko, nemá konkurenci!
Hezká vysvědčení a prázdniny
přeje
Lezarts
Ahoj Vivi, taky pamatuju žvýkačky Bajo s obrázky a jak jsme si přepínaly rakouskou televizi a koukaly se na reklamy.
OdpovědětVymazatMěj se
Jana
...Ino, přeju ti příjemnou virtulní návštěvu do dětských let a třeba i s Jesenkou v ruce.
OdpovědětVymazat...Evi, jsem ráda, že jsi ke mně zavítala a zavzpomínala. Je toho tolik, nač si člověk při vzpomínce na "tuzexovou éru" vzpomene! A průhledné deštníky byly opravdu kouzelné. Já měla se zajíčkem a mamka s vlčími máky ;-). A pak si ještě pamatuju na takové igelitovo plastové kabelky, na kterých byl potisk z módních časopisů - skvělý kýč a veliký hit!
...Mari, ach ano, tyhle košíčky jsou pecka! To víš, cukr znám, pamatuju na takové cukrové hranolky (růžové, bílé a modré). Páni, chtěla bych se aspoň na den do těch časů přenést! Určitě by to byla švanda!
...Binno, no ano, vím, znám! Výrobce si už vůbec nepamatuju, ale tu chuť ano, jakoby to bylo včera ;-).
...Janaen, blogspot si zase dělá, co chce (a je to rozhodně pravý opak toho, co chtějí jeho uživatelé), nicméně odkaz už v pořádku frčí. Tady je pro jistotu celý odkaz: http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.aspx?y=ekonomika/samoobsluha.htm
...Lezarts, popsala jsi to tak krásně, jak je tvým dobrým zvykem. Hlavně dneska už reklama není, co bývala. Je moc násilná a trh je přehlcený výrobky, proto když běží reklamy, obvykle se hledá ovladač na přepnutí ;-). Naštěstí nejsem vlastníkem televize, ale na dávné doby, kdy jsem koukala na německé reklamy s Barbie, vzpomínám ráda.
...Jani, Bajo bylo úžasné! Taky ho ve virtuální samoobsluze najdeš! A pak žvejky Pupu, Rekord, Pedro, West a další. Žůžo!
Vivi-
OdpovědětVymazatbarevný cukříček se jmenoval a myslím ještě jmenuje Vitacit !
Kelímek na nožičce. který vzpomínala Binna jsem nedávno našla a zařadila do retro pokladů.
V mojím růžovým pokojíku jsem měla na dlouhým papíře nalepený listy z jakéhosi imperialistického katalogu, taková dekorace od stropu až k zemi. Ještě žije, někdy ukážu.
Ach jo, na retru ulítávám, ale radši zpět do dneška !
Jaromila
Díky Vivi, krásně jsem si zavzpomínala a pobavila se. Zrovna nedávno jsem objevila svou sbírku obrázků ze žvýkaček, pečlivě sežazených do sešítku na vizitky :-). Jó to byly časy...
OdpovědětVymazatVivi,další + za tu "chudobu". Konečně někdo, kdo zastává stejný názor, že televize není potřebným doplňkem domácnosti! Ale to, už je námět na jiný fejetonek " To be or not...?"
OdpovědětVymazatHezký večer
Lezarts
Vivi, tak jo, jdu taky vzpomínat...třeba na jablečnou dřeň v kelímku, co vypadal jako kostka od člověče, na limonádu v pytlíčku s brčkem, na broskvový krém rosana (myslím), na frontu na spray impuls (bylo jedno, jakou barvu, nějaká na vás prostě vyšla :o)), na koupelové mýdlo, které měla ráda babička...
OdpovědětVymazatTak dost, je to už strašně dávno!
Měj hezký večer, pa Helena
...Jaromilko, tak to já myslela ještě jiný. Pamatuju takové růžové, bílé a modré homole, ale je pravda, že ty se nedávaly do vody. Vitacit - to byla moje láska, měla jsem od toho věčně upatlané dlaně (a taťka taky).
OdpovědětVymazat...Designérko Jani, vítám tě u mě, a doufám, že někdy svou sbírku obrázků vyfotíš, ať se můžu taky pokochat.
...Lezarts, to víš, o černých hodinkách se užije nejvíc švandy ;-). Sice už nedereme peří, ani nenavlíkáme korálky, ale televize nám opravdu nechybí (je pro mě dost rušivým elementem).
...Helčo, krásné vzpomínky. Pitíčka s brčkem si ještě občas kupuju. Je úžasné, že některé věci tu "zůstaly", že je neodnesl čas. A víš, nač ještě vzpomínám?
- na velké uniformní obývací stěny
- na promítačky s diapozitivy
- na mončičáky
- na ježka z pouti, který kouřil
DĚKUJU ZA VAŠE ÚŽASNÉ VZPOMÍNKY! Vivi
Pedro, Jesenku si pamatuji, pana Vajíčko jsem viděla v nějaké silvestrové estrádě. Inu, moc jsem toho nezažila :/
OdpovědětVymazatSamozřejmě, že lupínky jsou "skutečně celozrnné", jinak by jsem si je nekoupila :D
OdpovědětVymazatAno, mončičáky znám, ale neměla jsem je a nemám je ráda :)
Zítra je speciálně pro tebe vyfotím :D
OdpovědětVymazatJuu, super, to se to tu hromadí!!! Jaromilko a není na tom kelímku uvedeno, jak se to jmenovalo a kdo to vyráběl? Strašně moc toužím to vědět. :D :D :D Jsem až posedlá. Díky.
OdpovědětVymazat...An a Dan, tak to já má mončačíky moc ráda. Byla to skvělá hračka, symbol pouťování. A dokonce jsem měla z Tůzu i takového velkého, v tenisovém úboru. Snad ještě někdy tyhle věci na půdě vyhrabu.
OdpovědětVymazat...Binno, zkoušela jsi "virtuální samoobsluhu"? - odkaz v mém článku. Je tam několik stovek výrobků, sekce Potraviny, Drogeri, Průmysl - stačí kliknout a jsi na prohlídce. U každé fotky je uvedené, co je to za výrobek, třeba na svou kelímkovou zmrzku narazíš. ;-)
Vivi, to snad ani neni pravda, ze tyto doby byli. A vis co ja mela nejradsi? Sumaky a vietnamky. Znamenaly pro me leto a prazdniny... Krasny den, Katerina
OdpovědětVymazatP.S.: Ale nikdy nezapomenu na ten okamzik, kdyz jsem poprve stala v potravinach v malem mestecku nekde v Rakousku a tam meli vechno ve 100 ruznych provedenich. Pripadala jsem si jak mimozemstan.
Koukám - nekonečné asociace :). Ani se nedivím... Ten cukr byl Vitacit :).
OdpovědětVymazatVivi, krásný víkend, i všem ostatním! M
JO, JO PAMATUJU. TAKY V TOM BYLO KOUZLO.
OdpovědětVymazatPOŠLY MI EMAIL ADRESU. PROSÍM.
ZAŠLU FOTKY PANENEK Z KRABICE.
BOHDA
...Káťo, to víš, v cizině člověk na všechno koukal jako na zjevení. Vietnamky byly úžasný, ale pamatuju si, že se mi hrozně líbily, ale dětský se nedaly sehnat a mě v té době bylo jen pár let ;-). Na šumáky ale vzpomínán dodnes! Děkuju ;).
OdpovědětVymazat...Mari, Vitacit - Víťův cit, náramná dobrota!
...Bohdanko, tak ukaž ty krasavice z Japonska ;-). Meine e-maile: lucinkamala@seznam.cz
PRÍMA VÍKEND a průhledné deštníky přeje Vivi
jéé tuti futi a žvejka Pedro!! :D Achh!
OdpovědětVymazatjinak máš super blog!!
xxEvaa
http://thefashionfairytaleblog.blogspot.com/
Ahoj Vivi, odkaz funguje, super návrat do dětství a ranného mládí :-)) díky ♥
OdpovědětVymazatZnám to jenom z vyprávění, jsem mladá :D Ale ty kalhotky s dnama v týdnu si pamatuju i já, ale nikdy jsem je neměla a strašně mě to štvalo! :D
OdpovědětVymazatTaké pamatuji...milovala jsem nugátovou čokoládu Zora, bonbony Atlaskya loupáky za 35 halířů...:-)
OdpovědětVymazatTak tohle znám bohužel jen ze vzpomínek rodičů.. no dobře, spíš bohudík:-)
OdpovědětVymazatDěkuji za krásné komentáře, potěšily:-) Jsem ráda, že se ti fotky líbily a zlepšily ti deštivý den!
Teda Vivi, to je naprosto fantastické - teď u toho sedím půl hodiny a fakt mi všechno naskakuje, jak jsem to vnímala jako malá i jako větší. Je to neuvěřitelné, že je to pryč. Tak strašně to utíká. Dneska, když to vyprávím své dceři, tak vůbec nechápe, v jakém že to světě jsme žili. Ale bylo nám dobře, tedy alespoň mně, a to díky mým pracovitým a milujícím rodičům. Martina
OdpovědětVymazatMám velkou radost, že jste si u mě všechny zavzpomínaly. Vzpomínky jsou nekonečné a pořád mi v mysli vykukují další a další předměty z dob minulých, které by stály za to je tu zmínit. Tak zase příště! ;-)
OdpovědětVymazatVšem mončačíkům, průhledným deštníkům, Vitacitům, "deosprejům" a kovovým slepičkám na klíček zdar a třikrát hurá!
Jsi skvělá,teď se tady culím jak měsíček na hnoji:-)Máš mě tady každý den,díky za blog.
OdpovědětVymazatKrásné dny ....Žaneta.
Vivi na všechny vyjmenované věci si vzpomínám. Pedro za korunu jsem si kupovala, žvejka Sevak byla za 1,50kčs a Donald za 2,50kčs. Já místo Jesenky měla raději Piknik..byl a je větší:))A Vitacit jsem lízala z papírového kalíšku nebo z ruky také jako většina z nás pamětníků. Mončičáky vlastním ve všech barvách. I mé děti si s nimi hráli...Krásně jsme si zavzpomínali na dětství:)
OdpovědětVymazatježíííš, ty jsi úúžasná, vyvoláváš ve mě strašně super vzpomínky =)
OdpovědětVymazat:D brečím smíchy nad ohromnou anarchií :D skvělý článek :)
OdpovědětVymazat