Věci, které dělají hezčí (zimní) den

Jsem sice milovníkem (upřímných) gest a úsměvů, ale stejně tak ráda (a to vy dobře víte) mám hezké věci a roztomilé radosti, které mají velkou moc - povýšit "nicmocden" na den veselý, povzbudivě přívětivý nebo dokonce výjimečný. Hlavně v zimních dnech je potřeba mít kolem sebe pořádnou zásobu roztodivných radostí. V létě totiž stačí hodit na sebe tričko, do tašky  časopis (sotva zbyde čas ho aspoň prolistovat), pusu přetřít meruňkovým leskem a jde se za dobrodružstvím. Ale v zimě potřebuju všeho tak nějak víc (je to docela dobrý argument pro nezadržitelně se rozrůstající lednové nákupy).

Moje pletené svetry a kabáty se chtějí parádit a líbí se jim brože - hlavně ty hravé, barevné a nápadné...ve stylu kdyžužtakuž (žijem přece asi jenom jednou). Jsem zvyklá svoje svršky na slovo poslouchat, a tak jim nosím (některé kupuju, ty vzácnější dostávám) stále nové brože a špendlíky, po kterých jejich látkové srdce touží. A pak tu máme knížky. Je jedno, jestli voní novotou a zvědavostí nebo jestli jsou jejich rohy odrbané a občas se na nějaké stránce objeví mastný flíček (od smažených cibulových kroužků). Hlavní je, že si s nimi v zimě tuze rozumí sametově růžová deka, bílé pletené ponožky a pořádný hrnec čaje (meduňkového s pomerančem)...to pak člověku vůbec nevadí, že je za okny mráz, a že se tak brzy stmívá. A taky rtěnky a výrazné barvy se v zimě hlásí o slovo, protože bílá zima si žádá trošku obarvit. 

Takže až se mě léto zeptá, co jsem dělala v zimě, ukážu mu tenhle článek, ve kterém se zdobím veselými šperky, maluju si pusu výraznou rtěnkou a čtu spoustu knížek...já si totiž zimu užívám. Užívejte si se mnou. ;-)

 Zleva: brož hedvábná květina * světle modrý sešit * brož látkové srdíčko s výšivkou * poklad ukořistěný v jedné aukci = vintage brož s veselými tanečníky * králíček s dortíkem a brož ve vintage stylu, které mi ve vymazleném vánočním balíčku přinesl pošťák od růžovomintové Bashy * látková brož s kolouškem (ta mi byla souzená) * dole na fotce placka z Paříže s nejmilejším kloučkem malým Mikulášem (knížku Mikulášovy patálie doporučuju všema dvaceti malým, ale hlavně velkým čtenářům - velcí ji potřebujou víc).

Zleva: moje veleoblíbené pruhované pánské tričko, lesk na rty Chanel, knížka Coco Chanel, rtěnka ve zlatém obalu od Srdcové Brigit (nechápu, jak se mohla tak přesně strefit do "mojí barvy"...to děvče čaruje) a knížky od Agathy Christie.

* 

Tenhle týden jsem si vzala na večerní čtení (protažené až do hluboké noci) už párkrát přelouskaný životopis Coco Chanel a klasiku od Agathy Christie, která čtenáře dokáže lapit do svých sítí už od...druhé stránky. Nejradši mám od ní knížky, jejichž obal ilustroval Adolf Born (mnohem míň se pak při čtení bojím...Adolf mi tu napínačku vždycky trochu "odlehčí").
*
Příběh Zapomenutá vražda je o mladé manželce, která se sama (zatímco její muž cestuje za prací) vypraví poprvé v životě do Anglie najít vysněný dům. Bylo by přece hezké mít někde stálý domov. Podaří se - objeví ten pravý dům, zařizuje ho a těší se na návrat svého manžela. Jenže věci, které se v domě začínají dít, nahání šílenou hrůzu. Jakoby se v domě, ve kterém nikdy v životě nebyla, upamatovávala na strašnou vraždu, která se tam stala. A tak nakonec není to hlavní ve "vysněném domě" žít, ale přežít. H-ůůů-áááááá!