Jeden zamilovaný příběh aneb vypijte ji do dna

Ten velký příběh lásky začal o jednom silvestrovském dni, kdy jsem si vyžadonila svou první kávu (bylo mi tehdy asi 21 let), abych neusnula dřív, než budou v televizi vysílat scénky s Luďkem Sobotou. Ale teď vážně - bylo mi 9 let a nebyla to káva, ale na hnědo obarvená voda v tom nejmenším hrnku, jaký si jen dokážete představit, ale to mi nevadilo. To mrňavé "kafíčko" jsem si tehdy šetřila dlouhé hodiny, svou malou nožku jsem si důležitě přehazovala přes druhou malou nožku a cítila jsem se jako doopravdická velká dáma. A pak, když měla babička k snídani chleba tlustě namazaný máslem a k němu horkou silnou kávu, potají jsem jí vždycky jednu nebo dvě lžičky upila. Někdy v té době se zrodila má celoživotní láska k dobré, silné, čerstvé kávě. Dneska jsem právě takové kávy udělala plnou konvici, aby se dostalo na vás na všechny. Pojďte ochutnat, pojďte si vyprávět o všech radostech i strastech, pojďte se smát...vždyť co jiného se dá u šálku voňavého kafe dělat?!

Když cestuju, nabývají kávová zrna na významnosti (téměř až životní důležitosti). Potřebuju pak totiž hrnek tmavého moku držet v ruce permanentně. Když jsem před časem objevila kávu Starbucks VIA Ready Brew v malých cestovních sáčcích, okamžitě se spokojeně usadila v mém příručním cestovním zavazadle. VIA byla pojmenovaná podle italského slova "via" ("cesta"), takže mi, ne náhodou, zpříjemňuje všechna tuzemská i zahraniční dobrodružství. A jak chutná? Jedním slovem - Eňoňůňo! (Na fotce vidíte další mé nezbytnosti, které mám ve své cestovní taštičce - oční kapky, vyšívaný poznámkový bloček, balzám na rty a antibakteriální ubrousky).

Přestože znám Starbucks dobře a chodím do jejich kaváren už léta, kupuju si domů jejich limonády, dortíky, zrnkovou kávu v sáčku, keramické hrnečky i termohrnky, byla jsem vůči novince VIA trochu nedůvěřivá. Mluvilo se o ní jako o významné inovaci v oblasti rozpustné kávy, která přináší stejnou chuť jako šálek čerstvé kávy. Snažila jsem se objektivně zpracovat všechny ty hezké řeči, jakože je vyrobena z těch nejkvalitnějších zrn, která jsou připravena novou patentovanou technologií, která dokáže zachovat chuť, kvalitu i čerstvost kávy. Ó ano, to je tak pěkné, ale pořád se tu bavíme o rozpustném kafi, pánové, takže je jasné, že zas taková sláva to nebude. Rozpustná je rozpustná,  čerstvá je čerstvá a basta! Jenže pak jsem ji konečně ochutnala...a v tu chvíli bylo po mých nedůvěřivých a pochybovačných řečech...dokonce jsem se nezmohla ani na slovo. Jen jsem ji upíjela, přivírala oči a odháněla od sebe všechny mlsné potvory (nemyslím teď kamarádky, ale různé jiné slintající obludy; třeba takové, jakou vidíte na fotce - když dostane chuť na vaše kafe, je dobré si ho přivázat k ponožce a mít hódně vysoké a špičaté podpatky...).

Ráno mě moje černá přítelkyně povzbuzuje do nového dne, odpoledne mi dává sílu zvládnout všechny akce i reakce, kvečeru mi v malém šálku kouká přes rameno, když s ní po práci odpočívám a čtu si oblíbenou knížku. Trávíme spolu úplně každý den...Po ta dlouhá léta, co mi káva dělá věrnou společnici, jsem se naučila poznávat, která je pro mě ta pravá. Je středně plná, sametová, s jemnou chutí a s náznaky kakaa a oříšků? Nebo má chuť sladkou a mírně kouřovou? A což takhle kořenitá příchuť? Bezva, tak mi nalejte a rrrychle!

Když se na mě z bílého hrnku takhle podívá, jsem ochotná jí slíbit cokoliv.

Kavárny Starbucks už nejsou po 5 letech působení v Čechách brány jako "módní hitovka", ale jako klasika. Často si do Starbucks zaběhnu pro hrnek kafe "s sebou", když letím na pracovní schůzku, ale mnohem radši tam chodím, když nikam nechvátám. To pak u malých stolků vidím lidi, jak při pití kávy slastně zavírají oči nebo jak si do tamějších polic s knížkami sahají pro "tu svou" a mají ji prázdným obalem od cukru založenou na místě, na kterém ji minulou návštěvu nechali nedočtenou. Milenci si tam u Tiramisu pohárů tisknou ruce, obchodníci spokojeně podepisují smlouvy a staří přátelé si vzájemně do svých hrnků dolévají mléko a vypráví si novinky ze svých životů. Jakoby se tam na chvilku zastavil čas a najednou není nikam žádný spěch. I já v jejich kavárnách "zpomaluju tempo", což je téměř nevídaný jev. Prostě se jen po-ma-lič-ku napít, to stačí...

Jogurt s kousky ovoce je naturální pochoutka, která mi tak moc chutná, že jsem si s ní rozhodla (aspoň na chvilku) ozdobit kabelku. 

Pořád si myslím, že to je ten nejlepší způsob, jak provonět domov - vsypat do mlýnku trochu kávových zrn a připravit si čerstvě namletou kávu. Žádné vonné svíčky ani bytové parfémy se téhle vůni nevyrovnají. Mým oblíbeným "bytovým parfémem" je Starbucks zrnková káva (100% arabica), kterou bedlivě střeží (a někdy i připravuje) malý kávový panáček (na fotce v papírovém košíčku).

Kdo se chce dobře mít, silnou kávu pít a v klidu si číst, ten se může ponořit třeba do knížky "Jak mi Starbucks zachránil život".