O pikniku, slzách a porcelánu

Dneska vám povím o jednom barevném pikniku, o slzavém údolí a sbírce porcelánu. Zdá se, že všechny ty věci spolu vůbec nesouvisí, ale ano, jsou navzájem propletené jako ucho mého proutěného košíku...Však uvidíte.

...Pikniky
Doma teď trávím málo času, ale když už tam jsem, s velkou radostí a energií předělávám a vylepšuju náš byt. Ale ještě víc mě v poslední době baví výletit nebo být v našem letním pididomku u řeky, kde míchám drinky, uždibuju grilované cukety s kořeněným sýrem a zkouším nové recepty. Výsledky svých kuchařských experimentů předkládám (ne)směle na stůl anebo je vkládám do piknikového koše (a to se rozumí, že všechno napřed musí ochutnat náš dobrman Tomík).

Pikniky, to je totiž má nejoblíbenější letní činnost. Koš naplním dobrotami, vínem, miskami s ovocem (hlavně domácími jahodami), popadneme velkou deku a vyrazíme někam ven, kde se dá tak dokonale načerpat síla pro dny, které přináší pracovní povinnosti (protože posvícení prostě nemůže být pořád...škoda). 

...Slzavé údolí
Když jsem si před pár dny v kuchyni prozpěvovala a připravovala jídlo pro jedno krásné piknikové odpoledne, až příliš jsem se vžila do role populární zpěvačky, nešikovně jsem máchla rukou s mikrofonem (= vařečka) a podařilo se mi rozbít misku (tomu se říká „z hračky do plačky“). Víte, byla to ta miska z Mexika. Přesně ta, kterou jsem měla nejradši (tomu se zase říká "zákon schválnosti"). Přestala jsem si zpívat (okamžitě) a už jsem vůbec nechtěla připravovat jídlo a pití a rozhodně jsem nechtěla jít nikam na piknik. Ó, tak nešťastné a uslzené děvče byste nenašli široko daleko. A tak mě můj muž chlácholil, a slíbil mi, že mi koupí novou misku (a nakonec kývnul i na nové náušnice a dva tenké zlaté náramky...jsem šikovná, že?). Slzy mi oschly tak rychle, jak rychle se objevily ;-) a my se na piknik přece jen vydali. Nakonec to bylo báječné odpoledne plné legrace a pochoutek (mimochodem - letošní višně jsou mimořádně dobré).

...Porcelán

Když už tedy po té lapálii s rozbitou miskou přišla řeč na nový kousek do mé porcelánové sbírky, neváhala jsem ani na chvilku a už jsem spřádala plány, jak pořídím porcelánovou sestřičku téhle bílé parádnici z kostního porcelánu Donna Hay. V mé sbírce patří mezi nejelegantnější a nejjemnější kousky. Působí subtilně, ale je odolná a pevná (můžu ji dávat i do mikrovlnky nebo myčky). Je hezká a nadčasová, ale taky praktická a to jsou zásadní kritéria, podle kterých porcelán vybírám. A proto se mi tolik líbí mísy, hrnky a talíře od vášnivé kuchařky Donny Hay, která nejenže trhá rekordy prodejnosti svými kuchařskými knihami, ale vytvořila ve spolupráci s Royal Doulton kolekci kostního porcelánu, který se nese v duchu křehké kombinace bílé a modré barvy. Hodí se ke každodennímu používání a sběratel si může užít i její dekorační hodnotu a potěšit očko.

Mám tolik misek, mističek a hlubokých talířků (to jsou taky misky, řekla bych), že bych je mohla prodávat, ale podle mě jich nikdy není dost, a tak si pořizuju další. Dávám do nich všechno. Ovoce, ranní snídaně, slané a sladké mušličky, které ráda peču, saláty nebo dýňovou polévku. Těší mě, jaké divy dokáže udělat dobrý porcelán s prostřeným stolem. A protože se mi líbí, když se věci používají i pro jiné účely, než ke kterým byly vytvořeny, některé misky mi slouží v koupelně na kosmetické drobnosti, rtěnky, parfémy nebo laky na nehty a z jiných si občas vytvořím šperkovnici, která je útočištěm pro aktuálně nejoblíbenější šperky (v miskách všechno vypadá dobře a uklizeně).

Máte strach, že se rozbije další miska? Chápu vás...Mít domácí mazlíčky a sbírku porcelánu, to chce pevné nervy a umění "to vybalancovat".
♥
Přeju vám krásné letní dny a ať jsou vaše mísy pořád plné. ;-)