Vtipné sbírání aneb to si za rámeček (ne)dáš

Víte, já se ráda směju. Dokonce i tehdy, když mají všichni okolo mě drtivě kamennou tvář (už jste byli někdy na Okresní správě sociálního zabezpečení nebo na finančáku?), cítím, jak mi cukají koutky. A když má člověk takovouhle "smací" (vymyslela jsem zrovna nové slovo?) zálibu, určitě si dovedete představit, že se ráda obklopuju lidmi, kteří mě rozesmívají (mám na ně naštěstí štěstí) a věcmi, které se nezdráhají vytvořit mi nějaký ten úsměv na rtech, kdykoliv se na ně podívám. Myslím, že tedy můžu říct - ano, já sbírám vtipné věci. Takže prosím, ať věci kolem mě dobře slouží, ať fungují, zdobí, krášlí, ale ať mě při tom všem nezapomínají rozesmívat. 

Po vysvětlujícím úvodu vám tedy už můžu prozradit, že všechny mé cesty nevedou do Říma, ale obvykle směřují na Etsy.com nebo na Fler.cz, kde je plno umělců a tvořitelů se smyslem pro humor. Jedním z nich je Brunhilda. To děvče si člověk musí zamilovat už podle jména, a když prozkoumá tu spoustu vtipných nápadů, které přetváří do svých originálních kousků, to je teprve bašta! Když jsem hledala pro zaplnění místa na zdi obrázek o rozměrech 20x20 cm, spletitou cestou jsem se dostala právě k Brunhildě a jejímu Panu Pejskovi...

Tak. Rozhodla jsem se, že vám všechno napřed namaluju (ostatně, jednou za čas na svůj blog musím nějak propašovat kresbičky Tomíka, mých veselých kaktusů a fíkusů). Pan Pes u nás doma visí uprostřed stěny, což pro něj představuje vynikající strategickou pozici pro mapování aktuální situace v obývacím pokoji.

Když jsem Pana Pejska u Brunhildy uviděla, s lehce nakloněnou hlavičkou se na mě díval, vykukoval z honosného zlatého rámečku z druhé ruky a myslím, že jsem kvůli němu ztratila hlavu téměř okamžitě. Jednoho psa (Tomíčka přece) už sice doma máme, ale když na mé prosebné psí oči kývnul i můj muž (prý "jeden hladový krk navíc ještě uživíme"), už jsem žhavila "objednávkové dráty" a přikoupila granule.

Obraz ve zlatém rámu musí mít své strážce a je známá věc, že nejusilovnějšími hlídači jsou mrňaví psi (ideálně čivavy a mopsíci).

Dva roztomilé pohledy ze 60. let jsem si přivezla před časem z Paříže a Pan Pes si myslí, že by se měly vsadit do rámu a dělat mu na zdi společnost. Napřed jsem si říkala, aby už "té legrace" pak nebylo trochu moc. Na druhou stranu, když si člověk vytváří anebo mění svůj vlastní domov, nemůže nikdy udělat chybu. Co vám dneska přijde vtipné, tím se zkrátka potěšte, a když se vám to za pár (tý)dnů okouká, jednoduše připravte změnu a "okoukané" uložte do krabice (já mám takovou obzvlášť velikánskou, protože jsem milovnice změn a ráda svůj domov často "převlékám"). Pořád jste to vy, kdo promítá do svého bydlení svou osobnost, záliby nebo styl. Vy jste pánem, vy si můžete dělat, co chcete. To je úplně jedno, co si myslí druzí, nezapomeňte! Při zařizování svého domova zkrátka nemůžete chybovat, můžete si to jedině užít.

Pan Pejsek není žádný "lehkoživka", ale řádný pracant. V době naší nepřítomnosti bedlivě hlídá, bere telefony, a když se vrátíme domů, vždycky nás něčím rozesměje. Mohla jsem sice na Fleru kouknout o kousek vedle a zatoužit třeba po Francouzském polibku, který je inspirovaný komiksovým Batmanem z roku 1963, ale přece jen - zvíře je zvíře. Byla to dobrá volba. 

♥

A teď už se vás Pan Pes zcela vážně ptá: "Chcete zanechat nějaký vzkaz?" Mohli byste mi třeba napsat, jakou nejvtipnější věc jste si kdy koupili. To by mě moc zajímalo ;-).