Tajnosti mého diáře aneb jsme v druhé půlce

Před pár dny jsem se ráno probudila a ještě než v kuchyni začala vonět silná černá káva, nahlédla jsem do svého diáře a v tom mi to došlo. Jsme v druhé půlce! Je červenec, takže jsme v letošním roce prožili už víc než 6 měsíců. To je dost. A jaká byla ta "první půlka"? Splnily se nám všechny plány, přání, touhy, cíle, smělosti a odvážnosti? To je otázek! Ale nejsou marné. Myslím, že je  správný čas na to si říct, jestli letošní rok probíhá tak, jak jsme si v lednu přáli v článku Bude to nejlepší rok na světě. Protože pokud ne, je ta správná doba s tím něco udělat, ještě není nic ztraceno.

Porovnala jsem si svoje cíle, které jsem si před půl rokem napsala do diáře, se skutečností a uvědomila jsem si, že mám ještě co dohánět. Ale na druhou stranu, stalo se plno skvělých věcí a můžu si díky tomu docela často zaznamenat ten netradiční zápisek, o kterém jste se dozvěděli tady (i vám přeju, aby ve vašem diáři co nejčastěji zazněla ona veledůležitá slova, že jste šťastní). Tak a teď už se společně můžeme mrknout na to, jak to vlastně v mém diářovém notesu po 6 měsících zapisování vypadá.

Na začátku roku je člověk vždycky plný optimismu, nadějných řečí a plánů. Ale platí to všechno i po půl roce?

Můj diář je plný úkolů, těšení, nálepek, fotek, obrázků a mých malůvek. Chci, aby pro mě nebyl jen notesem, do kterého nahlížím, když potřebuju zjistit denní povinnosti. Naopak - můj diář je mým parťákem, který mě informuje taky o tom, že zažívám každý den plno milých věcí, a že je pořád na co se těšit. Navíc mě i motivuje. Píšu si do něj cíle a malé pokroky, které mě k nim vedou. Snažím se dělat něco pro to, aby byl můj rok 2013 bezva. Zatím je, i když jsem v něm musela řešit spoustu starostí a problémů. Ale nakonec mám radost, protože jsem je zvládla vyřešit, poučit se a pochopit, že i překážky a nezdary mají svůj smysl. I to je jedna z možností, jak mít výborný rok - naučit se překonávat trable a někdy i sebe sama.

Mám doma nespočet vzorečků, na které si obvykle při mých běžných kosmetických rituálech nevzpomenu. Vzorky se vršily, kupily a mně bylo líto, že je nezkouším. A tak jsem to vyřešila jednoduše - přilepila jsem si barevnou washi páskou na diářový list v každém týdnu jeden vzoreček a začala jsem se vždycky těšit na jeho zkoušení. Vzorky ubývají, já si občas díky nim koupím plný výrobek a o zábavu mám postaráno ;-).

V mém diáři nechybí ani vstupenky na všelijaké koncerty a zábavné akce, na které často chodíme.

Diáře Moleskine mají jednu velkou výhodu. Na levé straně je dost prostoru na zápisky pro každý den a pravá strana je celá volná, takže mi umožňuje lepit na ni inspirativní obrázky a plno dalších věcí, které si chci připomínat kdykoliv během roku (a možná i roky další, protože občas do starých diářů ráda nahlížím). Diář Malý princ od Moleskine byl dárek, který jsem dostala minulé Vánoce od kamarádky Andrey a zdá se, že ho budu vyhlížet pod stromečkem i letos (já vím, já vím, prosinec je daleko, ale ať to ví Andrea včas).

Diář 2013 - na začátku byl tenoučký a rovný. Dneska je naditý, vypouklý a tlustý. A to máme za sebou teprve půl roku. Jsem moc zvědavá, co přinesou další dny. Matně tuším, že nás čeká plno nových zážitků, akcí, zajímavostí, nové muziky, nových filmů, knížek, patlátek, šatů, cest, jídel, lidí a práce, která nás baví. Jedno je jisté - záleží hlavně na nás, jak bude letošní rok pokračovat. Moje "heslo roku" je "neflákat se a žít naplno". Čekat na 31. prosince a pak do poloprázdných sklenic s Bohemia Sektem hořce pronášet, že "to všechno stálo letos za prd", to teda né, to přece není náš styl. Tak ať je druhá půka roku co nejhezčí! ;-)