Růžový fešák ze Starbucks aneb zůstanu s ním napořád

Koupili jsme si velký gauč a pak jsem dlouho vybírala super měkké a barevné polštářky, aby na něm bylo to nejpohodlnější sezení. A to všechno jen proto, abych stejně nakonec skončila na podlaze. Neznám totiž nic lepšího, než vzít si knížky, notesy, notebook, sednout si na parkety a jen tak na zemi relaxovat. A vy mě znáte - nikdy by to nemohla být doopravdická pohoda, kdybych u toho neměla šálek horké kávy. A tak tady dneska otevřu, jako správná kavárenská fanynka, kávové téma a povím vám o jednom růžovém hrnku, který mi připomněl, jak snadné je zamilovat se.

A než začnu vyprávět, uděláme si kafčo, co říkáte? Třeba pikantní zrnkovou kávu Kati Kati Blend (čerstvě ji umelu - pro vás chci jen to nejlepší). Jen chvíli počkejte, za pár okamžiků můj starý mlýnek s Jane Fonda předvede, co ještě umí! Čerstvě mletá Kati je silná, voňavá, jiskřivá a má květinovo-citrusové podtóny, takže si na své přijde každý kávový fajnšmekr. A i vy, co kafe nepijete, dostanete svůj hrnek s čokoládově temnou tekutinou...už jen kvůli té vůni to za to stojí.

Zleva: LP The Four Aces (snad jsou ti chlapci tak šťastní, jak vypadají), amer. Vogue, růžový termohrnek Starbucks s brčkem (původní brčko je zelené, ale já je ráda měním), blok Esprit, sešit a diář Moleskine a jelínek s kostkovanou mašlí (tomu jsem termohrnek opatřila taky, i když zatím jen kreslený).

Kdo si myslí, že láska na první pohled existuje jen ve filmech s Robertem Redfordem, ten se mýlí. Jsem živým důkazem toho, že pravá láska se dá potkat i ve skutečnosti. Za ruku totiž držím nejsuperbezvadnějšího muže a v druhé ruce mám nejlepší růžový termohrnek Starbucks, který jsem uviděla poprvé na jaře v jednom časopisu. Byl tam - celý růžový, zářivý, s typickým logem a hned jsem neomylně věděla, že on byl stvořený pro mě a já pro něj. Nemohla jsem si ho odepřít, musel být prostě můj. V té době jsem byla na cestách a ptala jsem se po něm snad v každé Starbucks kavárně, kde ale pokaždé, když jsem řekla "jeho jméno", zavrtěli hlavou: "už není". Zapojila jsem tedy své známé, zvědy, detektivy, ale hrnky už zkrátka nebyly nikde k dostání. A protože nevěřím na smutné konce, vyčkávala jsem...

Čekala jsem několik měsíců (nadlidský výkon pro někoho, kdo je extra netrpělivý), než se zase hrnek v kavárnách Starbucks objevil a pak už byl konečně u mě. Přesně takový, jaký jsem si ho vysnila. Velký tak akorát (355 ml), růžově průhledný, někdy celý "horkokrevný" (to když do něj naliju kávu, teplý čaj nebo horkou čokoládu), jindy zase chladný a studený (to když do něj naliju ledovou tříšť nebo citronádu). Doprovází mě ráno do práce, zůstává se mnou doma, když se mi pracovat nechce (no jo, žijeme přece jenom jednou), vyrážíme spolu na nákupy i na schůzky, osvěžuje mě v autě, pořád spolu cestujeme a tolik mě z něj baví pít, že jsem ještě nikdy nedodržovala pitný režim tak poctivě, jako v poslední době. Takže, přiznejme si to, tohle je opravdový cit...chceme spolu zůstat napořád (nebo alespoň do té doby, než se mi jednou nerozpadne stářím).

Zleva: pruhované ponožky H&M, olivová tapenáda z Provence, termohrnek Starbucks a taška "Andy Warhol".

Někdy si do svého růžového hrnku naliju jen vychlazenou sodovku s kapkou domácí šťávy, do tašky hodím pár dobrot, piknikovou deku, nějakou muziku, notesy, diář a jdu pracovat do parku. Proč se dusit v kanceláři nebo v pracovně, když venku je čerstvý vzduch a plno nečekané inspirace?

 
zdroj

Ke kavárnám Starbucks mám citové pouto, protože mi (hlavně na cestách) už mockrát poskytly útěchu v podobě dobré silné kávy, kterou nutně potřebuju nejen pro vlití čerstvé energie do žil, ale taky ji potřebuju ke štěstí. Jen tak si tam sedět, jíst borůvkové muffiny, zout si pod stolem boty (pšššt), pozorovat okolí nebo si číst, a rozmýšlet, jak bude pokračovat den...Fotky jsou z nové kavárny u Pražského hradu, kam se teprve chystám, ale kde bych se podle všech dostupných indicií mohla cítit jako doma (třeba při popíjení Refresha - to je novinka z extraktu ze zelené kávy, ovocného džusu, ledu a ovoce a s přírodním obsahem kofeinu).

Nejsem lakomá. Dám napít každému, kdo otevře pusu. Tak na zdraví, přátelé!