Věci, které mě dělají šťastnou

Zdá se, že posledních pár týdnů prosvištělo takovou rychlostí, že se mi z toho vlasy rozcuchaly ještě o trochu víc, než je tomu u mě zvykem jindy. Líbí se mi, když je rušno a třeba i trochu zběsilo, ale teď, když jsem se vrátila z prosluněné Paříže, která na mě zapůsobila jako jedna velká pohádka, těším se, že si aspoň na jeden den vlezu do pyžama, budu si pouštět filmy, prohlížet fotky, zabořím nos do vašich milých e-mailů a komentářů, které jste mi tu po dobu mojí nepřítomnosti nechali, a zase budu trošku předělávat byt, protože jsem z cesty tak nainspirovaná, že se mnou šijí všichni čerti a toužím po pár změnách. Takže než si odpočinu a než se tu za několik dnů zase uvidíme, je tady šest věcí, které mi dělají radost. Věřím, že moje "maličkosti" budou inspirovat i vás.

Barevné laky na nehty, které jsem po dlouhé době vytáhla z mysli a pak i z krabice "odložených věcí". Se svými nehty mám letos na podzim úplně jiné plány, než je malovat žlutou, oranžovou nebo sytě růžovou, ale budou se mi hodit na květináč, který chci pomalovat své mexické kamarádce.

Malé obchůdky se šperky a šátky, to je moje velká radost a vášeň. Můžu tam strávit minutu nebo hodinu, výsledek bude pokaždé stejný - má rozzářená tvář a v tašce pár nových pokladů.

Už je sice sychravo, ale občas se probudí sluníčko a zasvítí okny k nám domů - třeba na mou novou LP desku a saténové pantofle. A když v takové chvíli ještě můj muž vaří v kuchyni kafe, mám pocit, že svět je úplně, ale úplně v pořádku.

Když jedeme navštívit mamku, taťku a dědu, nikdy neodjíždíme s prázdnou. Všechno je domácí - vajíčka, upečený chleba, patizony, rajčata, okurky, papriky ze skleníku a čerstvě nasbírané houby. Tak trochu ráj.

Kofola 1960 - retro jak vyšité. Tedy "jakoby retro". V obchoďácích se teď objevila Kofola v retro lahvích za cenu okolo 10,- a určitě stojí za to si ji hodit do košíku - ať už z nostalgie nebo jen proto, že je to limitka, která se na pultech moc dlouho neohřeje. A až vypijete temný obsah, můžete si z láhve udělat vázu tak jako v článku Jak si jednoduše a levně zkrášlit domov.

Polička, kterou mám v pracovně, mi dělá velkou radost, protože na ní často přibývají nové úlovky. Figurky, pohledy, kosmetika a parfémy (aktuálně Annick Goutal, Bach, Tiare). A když se mi zrovna nechce pracovat, chodím se k téhle poličce vonět nebo jen tak potěšit - kdyby mě někdo pozoroval, mohl by mě možná nařknout z toho, že u voňavé poličky trávím víc času než u pracovního stolu (pak mám mít nějaké pracovní výsledky, že?), ale mám velké štěstí - nikdo mě totiž nepozoruje, takže je to jen mezi námi. ;-) Mějte se moc krásně.