Předvánoční drobnosti pro tu správnou náladu

Zahájili jsme tu spolu advent včera tak krásně, až mě to dojalo (moc vám děkuju) a jsem přesvědčená, že se nám letos všem opravdu povede zvolnit a užívat si čas těšení na Vánoce. A aby nezůstalo jen u slibů a doufání, raději jsem s tím "užíváním" začala hned. Jídlo si vychutnávám ve společnosti vyfešákovaných vánočních talířků a ubrousků a do vánočních tašek a sáčků chystám první dárky. Dokonce jsem si včera odpoledne chvíli hověla na svém novém přehozu, popíjela kakao a s věrným přítelem notebookem jsem taky trošku nakupovala chybějící vánoční důležitosti, což je jedna z mých oblíbených tradic, však mě znáte.
Dneska bych vám pro inspiraci ráda ukázala svoje oblíbené předvánoční drobnosti, které dělají z každého adventního dne malý svátek.

Ovocné domácí knedlíky mám spojené se zimním obdobím, a tak si teď na nich pochutnávám. Ale pozor - musí být servírované na vánočním talířku - tak chutnají nejlíp. A kdo má cukr, tvaroh a rozpuštěné máslíčko až za ušima, ten si může pusu způsobně utřít do mých veselých vánočních ubrousků. Letos mi dělá na papírových ubrouskách společnost koloušek Bambi, zatímco minulý rok jsem si koupila tyhle se skřítkem Zázvorkou.

Řekla jsem Tomíčkovi, že Ježíšek už přijde docela brzy a on se od té doby pořád dívá upřeně k oknu...

Každý rok se o adventu moje sbírka vánočních ozdob rozroste o nové přírůstky. Stačí jen pár nových skleněných kouliček, a když je věším na stromeček, vždycky si vybavím náladu, pocit nebo zážitek, jaký jsem při jejich pořizování měla. A tak jsem si letos prohlížela moje staré i nové blyštivé ozdoby a u hrnku horkého kakaa spřádala plány, jak bude náš vánoční stromek vypadat tentokrát. Rozpustile barevný, přírodně slámový, vyparáděný zlatem nebo z něj udělám stříbrného elegána? Ještě nevím, ale ještě je čas - můj hrnek s kakaem totiž ještě není dopitý.

skládací stolička

Pro plédy a přehozy mám velkou slabost. Nemine zima, abych si do skříně neuložila nějaký nový hřejivý pléd nebo deku, do které se můžu zachumlat, když je zima, nebo když si chci vychutnat pocit, že jsem doma a v bezpečí. Líbí se mi jednoduché vzory, jemné barvy a tenhle bavlněný přehoz Blue je můj letošní úlovek. Občas ho rozložím na zem a udělám si soukromý "létající koberec". Ze starých časopisů s recepty vystřihuju tipy na netradiční vánoční cukroví (i když moc dobře vím, že zase nebudu péct), pálím voňavé svíčky, jím Haribo medvídky a chvíli se tvářím, že nemám vůbec žádné starosti. Zkuste to taky...

Už jsem napsala několik vánočních přání a taky látková taštička s tancujícími myškami od Maileg se konečně začala plnit malými dárky. Jsou v ní sladkosti, bubínek s překvapením, nové rukavice a vánoční cédéčko. S kamarádkou se vždycky první adventní týden sejdeme, každá sníme v cukrárně dva dorty, nadělíme si maličkosti pro radost a mluvíme o tom, jak je ten život těžký (to říkáme ale jen do té doby, než nám přinesou dorty a svařák).

Letos jsem do arzenálu balících potřeb zahrnula taky dárkové sáčky a washi pásky. Zabaleno je raz dva a ještě balíček vypadá tak hezky, že už by v něm ani nemusel být žádný dárek (ale uznávám, že to je hodně hloupý nápad - dárek tam prostě být musí).

Většina vánočních dekorací z mých fotek je z Bella Rose - vždycky před Vánoci si tam totiž udělám pár malých radostí (ovšem když se tak dívám na svůj zákaznický účet a na 16 objednávek vytvořených v poměrně krátkém čase, vidím, že mívám "Vánoce" hodně často. A vlastně proč ne? Já chci totiž Vánoce kaž-dý-den! ;-)