5 šťastných věcí

Málem jsem zapomněla (a vy mi, děti moje, taky nic nepřipomenete), že jsme tu v březnu neměli pravidelný článek z rubriky "5 šťastných věcí". A tak pod heslem lepší pozdě, nežli později, vybírám z mnoha malých i velkých březnových radostí 5 z nich a jako vždycky (to už jiné nebude) doufám, že si díky nim připomeneme, že na světě je príma a hezky, a že se zkrátka vyplatí každý den ráno vstát. ;-)

Vždycky v březnu musím dělat daňové přiznání a účetnictví. Tak jsem si rozložila na stůl milostné dopisy ze zdravotní pojišťovny a ze sociálky, všechny potřebné dokumenty, faktury a říkala si "jak se tím vším prokoušu?". A pak mě napadlo, že by se mi pracovalo líp, kdybych si dala na stůl nějakou kytku. A že bych měla bystřejší oko, kdybych si uvařila čerstvou kávu. A že by se mi líp účtovalo s barevnými tužkami a propiskami. A pak jsem si řekla, že si musím před prací aspoň na chvíli přečíst nějaký časopis a taky knížku. A něco si zapsat do svého oranžového notýsku. Jo a vytisknout nějaké samolepky. A taky si na stůl donést svůj puntíkatý talířek a zapálit svíčku ve tvaru kaktusu. 

Víte, jak to nakonec všechno dopadlo? Nemohla jsem pracovat, protože všechny papíry zmizely někam na dno stolu.
Když se ztratí práce, znamená to, pokud se nepletu, že je volno, a že se člověk může zase začít smát. Dobrý trik, co říkáte?

Velká rudá růže od tety uvelebená v malém hrnku Starbucks, na který bedlivě dohlíží tyrkysový ptáček - tak i tohle je podle mě štěstí.

Na fotce zleva: růžová taštička s flitry na ukrytí zamilovaných vzkazů, rtěnky, občanky a snad se tam vejde i háčkovaný mucík pro štěstí, japonské hůlky Hello Kitty (no páni!), kočičí hrnek na ranní kávovou vzpruhu, přáníčko s liškou, které se hýbou očka, oční stíny Alverde (s lištičkou, jak jinak), pravý vídeňský (bio) sachr v plechovce (nejlepší, nejdobřejší dort, jaký jsem kdy jedla - padl za vlast dneska ráno), oříškový olejíček, polštářek a niečo voňavého.

Když se tu v den 3. narozenin Vintage blogu objevila velká narozeninová krabice, bylo už předem rozhodnuto, že se budeme muset společně podívat dovnitř. To jsme taky na Facebooku udělali, ale dárky byly přece jen ještě zabalené a to uspokojí zví(ě)davost jen napůl, že? A tak se blog dlouho nerozpakoval, trhal papír jako tygr, oči mu přitom zářily a tváře hořely a vy se teď můžete podívat na několik (všechny se na fotku nevešly) rozbalených balíčků, které Lusynka bločku nadělila. No není to ráj?! Můj malý blogový oslavenec se na základě všech úžasňáckých dárků rozhodl, že si přeje mít narozeniny každý den. Co myslíte, mám mu to povolit? ;-)

Nejlepší houska na celém světě. Mohlo by se zdát, že to je prostě houska. Ale není, rozhodně tedy není obyčejná. Je to zamilovaná houska s mini příběhem. Včera měl můj muž se svou kapelou koncert v Brně a pro muzikanty tam bylo připravené malé pohoštění. Jedna dobrá zpráva je, že se i v kruzích, kde se hraje divoká muzika, myslí na nejedlíky masa - v housce je totiž tofu a grilovaná cuketa (dobré hodně, hodně). A druhá zpráva je, že ji můj muž vzal s sebou domů - pro mě. Jeli pak z Brna v hluboké noci 4 hodiny autem, a když se můj muž vrátil, říká mi: "máš v ledničce houstičku bez masa, ráno si ji zbašti". Moc milé. Mimochodem, houska byla eňoňůňo, jen jsem s ochutnávkou nevydržela až do rána a zblajzla jsem ji ještě v noci (pšššt). ;-) 

Víte, tohle jsou ta nejhezčí zamilovaná gesta. Když si ten druhý vzpomene a překvapí (třeba i trošku netradičním) dárkem, když na vás myslí, kudy chodí, kudy sedí. Nikdy na tahle malá vyznání lásky nezapomínejme...

Asi málokdo zkoumá, jaký má knížka hřbet. Obvykle se diskutuje o tom, jaký má obsah, případně obal, ale mě zajímá všechno (je to dar i prokletí, být taková detailistka), včetně toho, jaký pohled je  na knížku "z boku". K mojí velké radosti mi v březnu doma přibylo hodně knížek, které vypadají, že na sebe opravdu dbají. Ale mám doma i takové, kterým "příroda" tolik nepřála nebo jsou z antikvariátů (těm říkám "šmudlánkové"), mají toho spoustu odžito a je to na nich znát.

A tak jsem se rozhodla, že využiju svou sbírku washi pásek (hlavně zlatě proužkované, s puntíky a s malými koloušky) a budu z ošklivých knižních kačátek dělat parádnice. Pustím se do "zkrášlování" během víkendu a po něm se na vás budu zase těšit u nějakého nového článku. A teď - hurá do víru víkendového dění. Užívejte! ♥