Jak to vypadá u mě doma...o Vánocích 2014

Myslím, že je ten pravý čas vás pozvat (vlastně už tradičně) na vánoční návštěvu ke mně domů. Napřed nakoukneme do obýváku a potom do mé pracovny, které bych měla spíš říkat holčičí pokojík, já vím. Cukroví je napečeno (mamka zlatá mi zase vytrhla trn z paty), dárky zabaleny (věděli jste, že když se vám dostane lepící páska do vlasů, musíte si ustřihnout celý pramen?), vanilkové svíčky rozmístěny na všech možných i na těch nejnemožnějších místech, jehličnaté větve a větvičky koukají z každé vázy a moje jelínkovito-koloušková závislost se zase projevila v plné parádě. 

Za chvilku odjíždím do práce a pak za prvními vánočními návštěvami, proto vás u mě doma nechávám samotné. Jste moji, takže se chovejte opravdu jako doma. Určitě jste ke mně na návštěvu nepřišli s prázdnou...donesené vánoční dárky nechte, prosím, rovnou pod stromečkem a krabice s cukrovím (nejradši mám vanilkové rohlíčky a takové ty ořechy plněné máslovočokoládovou náplní), nechávejte v kuchyni...děkujů. A na konci návštěvy mám pro vás malé překvapení - otevřela jsem deník, který jsem si psala jako mrňous mrňavý, takže si můžete přečíst můj tajný štědrodenní zápisek.

Deníčkovým zápiskem ze Štědrého dne, z doby, kdy mi bylo 7 let, se s vámi loučím. Pamatuju si přesně na ty Vánoce, kdy jsem tyhle deníčkové řádky psala. Byla jsem tak bezvýhradně šťastná, veselá a spokojená, ale nechtělo se mi nic zapisovat do deníčku, protože jsem měla plné ruce práce - bylo potřeba si hrát s černovlasou panenkou, s modrým mončičákem a číst si Brouka Pytlíka; byl to opravdu nejkrásnější den. ;)  

Z celého srdce vám proto přeju, abyste aspoň na chviličku zažili to tajemné rozechvění a radost, které nás provázely Vánocemi, když jsme byli malí. Přeju vám, aby se vám splnilo o Vánocích všechno, o čem jste "sněli" (ať už je to zdraví všech, milá rodinná a přátelská setkání, plné talíře cukroví nebo vodovky, které "mněli" dokonce 24 barev). Přeju Vám, aby nejenom o Vánocích, ale nikdy nezvítězily starosti nad radostí ze života, a dospělácká vráska na čele aby nikdy neměla přednost před vaším úsměvem. Prožila jsem s vámi moc hezký rok. Byli jste milí, rozesmívali jste mě, těšili a radovali se se mnou a dávali jste mi pocit, že i v internetové džungli může být bezpečno a milo. Jste kámošíci. Děkuju a přeju vám pohádkové Vánoce a stejně takový i příští rok.