Konečně vánočně aneb přípravy začínají

Mám velké oči. Nejenom když si objednávám v cukrárně oběd, nebo když nakupuju vánoční svetry, ale mám je velké prostě pořád. A můj muž teď říká, že když mluvím o Vánocích, dárcích a vanilkovém cukroví, moje oči jsou prý tak velikánské (podle mě to dělají ty kočičí oční linky), že je v nich vidět celé město, krabice s mašlema, vyzdobené výlohy, pocukrované koblihy, barevná světýlka a hlavně sudy (sudy?) s punčem. Ó, kéž bych se tak mohla do svých očí podívat a rovnou si poručit dvojitý punč s mandlemi!...Nic naplat, to nemůžu, ale mohla bych se aspoň rozhlídnout kolem sebe a při té příležitosti vám ukázat, že už se teď kolem mě objevují všelijaké vánoční věci, že ve volných chvílích zdobím všechno, co se zdobit dá, a že už tedy doopravdy nikdo nemůže ani na chvíli zapochybovat, že tu máme advent a brzy Vánoce. Takže dneska tedy konečně vánočně!

Hledala jsem "bezprstové rukavice". Úplně vzadu ve skříni. A našla jsem je. Ležely hned vedle "podezřelé tašky", ve které jsem zalovila a namátkou vytáhla ooooooooo oooobrovské čokoládové vajíčko "Kinder surprise MAXI". Óooo! Jestli se nepletu (a já se v těhle věcech nepletu nikdy), tohle čokoládové maxi vejce bude moje (v pátek, na Mikuláše) ;). A ještě v té tašce bylo plno jiných věcí, ale už jsem tam nevrtala (přece jen, připravit se o překvapení, to se nedělá). Každopádně jsem z té nechtěně objevené mikulášské nadílky chytla sváteční (téměř zasněženou) náladu a té už se nezbavím.

Přes den celý den nevím, kde mi hlava stojí a nevím to často ani večer, ale když už všechno ztichne, když dokonce nebručí ani počítač, je čas na "mou chvíli". Sněhulákovi, který mi hlídá kakao, udělám pořádnou čepici ze šlehačky, do ruky vezmu časopis a zapálím svíčku. Vonná svíčka Warm Espresso je můj svíčkový zimní favorit. Ráda s ní den začínám, stejně jako končím. Voní totiž nejen jako teplé kafčo, ale taky jako sladký karamel a čokoláda. Ve zlatavé dóze jsou navíc malá "čokoládová" srdíčka, která mě překvapila stejně tak, jako mě udivila velikost svíčky. Když jsem si ji objednávala, myslela jsem, že bude mnohem menší, ale je velká a vydržet by měla si 35 hodin (to bude krásně provoněný čas). 

A aby byla atmosféra Předvánoc (mám nové slovo) úplná, nemůže mi chybět Brusinka a koření - můj letošní zimní balzám na rty. Voní jako vánoční trhy (fakt). Je brusinkový, vanilkový, "kořeněný" a navíc rtům dává pikantně malinový nádech a třpyt. A pokaždé z něj dostanu chuť na svařené víno (teď taky).

Punčocha už je připravená, osvětlená, natěšená. Mikuláš ani Ježíšek ji nemůžou minout. 

Nějaké nové vánoční poklady. Keramický perníček jako držák na vzkazy, korková zátka na víno ve tvaru Santy a spousta dalších věcí, které teď nutně potřebuju.

Každý rok si kupuju nebo dostanu aspoň jednu vánoční LP desku, a protože mám retro a vintage ráda jen tehdy, je-li to retro legrační nebo (rozto)milé, jsem v případě Binga Crosbyho spokojená. Crosby je na své desce White Christmas totiž legrační i (rozto)milý moc. A dobře se při jeho vyzpěvování pije červené a při červeném se zase dobře jí barevné koblihy. A při barevných koblihách se zase dobře čeká na Vánoce...A tak pořád dokola. ;)

Se rozbila. Hned jak jsem ji vyfotila. 50 let to byla křehká ozdoba z kategorie "roztomilé retro", visela, všechny těšila a tančila na vánočních stromcích a pak jsem ji od jedné paní koupila já a rozbila ji. Ale určitě to byly střepy štěstí. Teda doufám.

Jsem moc ráda, že jsme si tu dneska spolu mohli užít první přípravy na Vánoce. Tohle období chystání a těšení je nejhezčí, a byla by škoda si ho nechat utéct kvůli narvanému diáři a shonu (to neříkám jen vám, to říkám taky sobě). Navrhuju tedy diáře trochu proškrtat, koupit si tlusté ponožky, šlehačku a udělat se neviditelnými (aspoň občas a aspoň na chvíli).