Nejlepší diář na nový rok...co v něm je a jak ho ještě vylepšit

Velká výhoda toho, že spolu kamarádíme je, že vám vůbec nemusím vysvětlovat, jak je to s výběrem diáře. Že vy prostě chápete, že vybírat diář na celý dlouhý rok je úkol zásadní a veledůležitý. Vy rozumíte tomu, že diář není jen pár listů spojených dohromady, ale že je to opravdový přítel. Že je to společník, kámoš, rádce i našeptávač. Jaký diář, takový rok. Volbu diáře zkrátka nejde jen tak podcenit.

Tenhle růžový fešák tu před vámi postává jen tak pro inspiraci, aby vám ukázal, co je v něm i vedle něj, a taky aby si trochu snil. Protože naše diáře sní a my to, o čem sní, musíme přeměnit ve skutečnost. Taková je dohoda. ;)

Co je uvnitř?

Pojďme si teď můj diář otevřít a trochu se v něm porochňat. Každý den mi můj diář pokládá 3 všetečné otázky: 1) Co mi dnes udělalo radost? 2) Čím jsem dnes udělala radost někomu jinému? 3) Za co jsem dnes vděčná? 

Ptá se hezky, viďte? Díky němu se vždycky večer zamyslím a i kdyby to měly být úplné hlouposti, snadno v paměti vystopuju pár radostných událostí uplynulého dne. Někdy dokonce přes den dělám cíleně dobré skutky, abych si je pak mohla pěkně zapsat (to jsou finty teda). ;) Takže co mi udělalo radost hned v prvním dni nového roku? Byla jsem po Silvestru zrovna dost líná, ale aspoň jsem se konečně dokopala vytáhnout svůj psací stroj, nacvakat na něm dopis, popíjet šampaňské, co zbylo ze silvestrovské noci, a připadat si u toho skoro stejně tak pohodově a kůl jako spisovatel Paul Varjak ve Snídani u Tiffanyho. 

Díky svému novému diáři tedy každý den udělám radost sobě, nikdy nezapomenu na to potěšit někoho druhého a navíc si uvědomuju, jak velkou vděčnost cítím. Moc důležité věci pro dobrý a šťastný rok.

Na každý měsíc jsou v diáři připravené tipy, co můžete ve svém životě změnit, co udělat pro sebe, pro ostatní, jak pomoct zvířatům, rostlinám, jak být zdravější, jak líp jíst nebo třeba jak si uklidit (v hlavě i doma).

A taky se to v diáři hemží spoustou citátů. Vlastně je jich tam 365 - na každý den v roce jedno moudro. Každé ráno se nechávám inspirovat citátem, který na mě na "čerstvé" stránce diáře vykoukne a který mi dost často pomáhá nastartovat nový den.

Tipy, jak si ho ještě trochu vylepšit

Víte, že si své diáře každoročně hýčkám a mazlím. Chci, aby byly plné fantazie, obrázků (nalepených i namalovaných) a barevných stránek. Nejspíš proto, že chci, aby takový (barevný a veselý) byl i celý můj rok, který s diářem strávím. Už jsem vám tu dala všelijaké tipy a nápady, jak si vést diář, dokonce už v roce 2011 jsem tu měla článek Léčivé diářové zápisky, který vás tehdy překvapil. Zkrátka jak si z obyčejného diáře udělat barevného kámoše se spoustou malých vylepšovadel, překvápek a tajností, to je věčné téma. Pokračujeme v něm...

Vnitřní desky diáře je vždycky fajn trošku okořenit, nejlíp tím, co máme nejradši. V mém diáři v úvodu nechybí obrázek čtoucí Audrey, oblíbený citát a další bombarďácký záležitosti, které mě rozveselí pokaždé, když diář otevřu.

V poslední době jsem si oblíbila "fotodokumentaci". Pár let už nedám z ruky svůj růžový Polaroid, takže mi pomáhá s dokumentováním změn v mém bydlení, s focením výletů nebo nákupních úlovků. Fotky si pak washi páskou přilepím do diáře a při jeho prohlížení si okamžitě vybavím "co-kde-a-jak". A dělám to tak i s normále foťákem (fotky pro diářové účely si nechám jednoduše vyvolat ve Fotolabu a nebo je vytisknu v tiskárně).

Nálepky mám všudekamsepodíváš, jsou mojí velkou vášní a radostí. A hlavně - od té doby, co jsem pochopila, že "šetřit" je a nenalepovat, je proti nálepkovým pravidlům (každá samolepka totiž touží být nalepená a chce zdobit něco...cokoli...papíry, notebooky, penály, diáře, čela a těla...prostě cokoli), baví mě to s nima ještě víc než dřív. Proto doporučuju - dodržujte nálepkové pravidlo a lepte je. Nalepené vás potěší mnohem víc než uvězněné v šuplíku nebo krabici. Fakticky.

Razítka, to je něco jako nálepky, ale ještě lepší. Razítka umí dělat obrázky neomezeně, a když je dost inkoustu, můžete s nima potiskat celej svět. Ty jo...to je nápad, co?

Co ještě je v mém diáři? Obrázky věcí, které strašněnutněpotřebuju (ta kabelka, že jo? no jo), tetovačka s vlaštovkou (nalepim si ji asi přes prsa nebo na čelo, ještě jsem se nerozhodla) ;), zasněžená kočka (tenhle obrázek mám ráda moc) a taky si do diáře lepím obrázky míst, po kterých se mi stýská (Paříž, ach to je jasný) nebo věcí, které jsem si koupila a ze kterých mám radost (vpravo dole je vystřižený obrázek zlaté lištičky - v reálu dřevěná brož, kterou teď špendlím na všechny kabátky a tlusté svetry). Tak asi tak...a ještě víc, ale to zas někdy příště.

Život už mě naučil ledaco, třeba i to, že aby se v něm člověk neztratil, potřebuje mít správně nabroušený jazyk a správně nabroušené pastelky. S tím druhým mně osobně pomáhá ořezávátko s přiblblým buldočkem - jedna z mých nejoblíbenějších věcí v mém "soukromém papírnictví" (teď navíc slouží i jako hlídač mého diáře). Jen promluvit...

A to je pro dnešek všechno. Omluvte mě, prosím, letím si něco (důležitého samozřejmě) zapsat. Protože co je psáno, to je dáno a co je dáno, to je skorojakobytobylojisté. Tak báj báj.

Najdete mě i tady: Instagram Vivi