Předvánoční triky Pařížanek aneb jak se ve Francii chystají na Vánoce

To si tak jednoho dne pomyslíte, že by bylo vážně romantiš bloudit pařížskými zimními ulicemi, kochat se sněhem a rozzářenými vánočními světly na Champs Elysées, ochutnávat na adventních trzích tu kořeněný svařák, tu zakousnout la bûche a francouzské perníčky nebo se u vchodu do některé z malých kaváren zaposlouchat do šansonů a nechat se tak svést aspoň ke krátkému posezení. 

Právě jsem se z jedné takové cesty vrátila a můžu vás uklidnit, že...bloudění pařížskými uličkami je romantické jen do chvíle, než se vám na patách udělají rekordní puchýře a netoužíte po ničem jiném než znát správný směr, sníh na Champs Elysées je úchvatný do té chvíle, než zjistíte, že je umělý a o doopravdickém svařáku a tak luxusních perníčkách jaké máme my, si můžete nechat jen zdát. Ovšem ty kavárničky...teplo, hudba, voňavá kapučína a roztomilé švitoření všech přítomných, to tam funguje na jedničku. 

A tak jsem pár kaváren navštívila spolu s několika svými oblíbenými Pařížankami a trochu jsem zasondovala, jaké jsou jejich triky a malá tajemství na zvládnutí předvánočního shonu.

1. Místo "musím" říkej "chci"

Předvánoční úklid...ajaj. Zatímco já už měsíc přemýšlím, kdy vyperu v celém bytě závěsy, kdy vyčistím potahy na gaučích nebo vyklidím skříň v chodbě, Pařížanky si s tímhle hlavu nelámou, protože mají svůj malý a úplně jednoduchý trik, kterým samy sebe dokážou pěkně obelstít. Skoro vůbec nepoužívají slovo "musím". Automaticky ho nahrazují čtyřpísmenkovým slovním kouzlem "chci" (a to nejen co se úklidu týče). Takže žádné: "ještě musím uklidit a musím nakoupit a taky musím uspořádat vánoční večírek a zabalit tunu dárků...to je hrůza, jak to všechno stihnu?". Místo toho to zní od nich nějak takhle: "ještě chci uklidit, taky chci nakoupit dobroty a ráda bych uspořádala vánoční večírek a ten chci spojit se zábavným balením dárků". 

Když se chce, tak to jde. A když to jde, tak se chce. No a když se náhodou fakt nechce? Tak se to prostě neudělá, protože se to co? Nezblázní, jemně řečeno. Koneckonců - v bílé uklízecí zástěrce nemusíte nutně makat jako šroub, ale můžete si klidně jen tak sednout a vychutnat si čaj; blonďatá Alenka z Divuříše o tom ví svoje.

2. Nevzdávej se

Mně se to na nich líbí, na těch francouzských holkách. Že se jen tak nevzdávají. Nevzdávají se ničeho a už vůbec ne šatů. Takže když nastane podzim a zima a u nás vidíte skoro všude jen kalhoty a džíny a kalhoty a džíny, tak Pařížanky se prohání ulicemi dál v šatech. Jednoduše jen vymění šifón a hedvábí za něco teplejšího. Za vlněné a úpletové šaty, které hřejí a zároveň vypadají za všech okolností šik. A tak jim to při zařizování všech možných adventních úkonů sluší. A komu to sluší, ten je víc v pohodě. A kdo je víc v pohodě, ten toho taky víc zvládne. Ano, tušíte správně - tohle je zas jedna z mnoha mých bláznivých teorií (které ale v praxi vážně fungují). ;)

3. Domácí vánoční cukroví...z Tesca

Pařížanky, alespoň ty "moje", neustále mluví o pečení vánočního cukroví. Štěbetají o tom, který hokynář má ty nejlepší ořechy, kde se dá sehnat nejsladší bourbonská vanilka, jaké (ne)tradiční přísady přidat do vánoční rolády a že sušené brusinky jsou tabu (je třeba sehnat čerstvé). A vy si říkáte, jak jsou úžasné, že určitě zvládnou zadní levačkou upéct všech tradičních 13 druhů cukroví a (tajně) chcete být jako ony, i když víte, že nejspíš uděláte maximálně ovesné sušenky. Jenže jakmile mé pařížské kamarádky ty svoje kulinářské tipy dopovídají, zaplatí své 4 decky červeného a 2 kávy, vydají se přímou čarou do Le Bon Marché, odkud si ve velké oranžové tašce odnáší tolik vánočního cukroví, kolik jen jejich prostřený štědrovečerní stůl unese. Takže pohoda; za mě letos taky bude péct zas moje mamka a Tesco.

4. Všechny dárky v jedné kabelce

O Francouzích se říká, že nakupují vánoční dárky až pozdě večer na Štědrý den, pak je chvatně zabalí, do jedné v noci hodují a tancují, pak to, co chvatně zabalili, ještě chvatněji rozbalí a jdou spát. Možná je to pravda, možná je to fáma; každopádně Pařížanky, co s nima sedávám u jednoho stolu, to mají úplně jinak. Zeptáte se jich, jestli už mají nějaké dárky, ony přimhouří oko tak jako slavný Columbo, rozhlédnou se (ne)nápadně nalevo/napravo a s potutelným úsměvem vezmou do ruky svou malinkou kabelku, ze které vyndají: dárkově zabalenou čokoládu, parfém, tlustý pánský svetr, cédéčka, knížku, bublifuk a ještě balíček kosmetiky. Ano, tohle všechno ukrývá jejich malá stylová kabelka Santoro London. Nevím, jestli mě víc fascinuje to, že už teď mají nakoupené všechny dárky nebo to, co všechno dokážou vtěsnat do svých mrňavých kabelek.  

5. Tajný vánoční luxus

Netuším, jestli je to tajný zvyk všech Pařížanek nebo je jen náhoda, že to tak dělají ty, které znám, ale jedno je jisté - předvánoční čas si dokážou okořenit něčím móc fajnovým. Ideálně saténovým nebo krajkovým. Prostě si čas naplánujou tak, že se některé adventní odpoledne vydají do svého oblíbeného obchodu a tam si vyberou "prádlo pro letošní Vánoce". Něco nového, něco výjimečného, něco k nakousnutí. A asi ani nemusím dodávat, že si celý ten slavnostní nákup dovedou patřičně vychutnat. Jejich zvyk jsem se bez váhání rozhodla převzít, na to mě užije. A i když už jsem "saténové nákupy" letos v Paříži nestihla, nejspíš si nějaké parádní luxusní negližé dopřeju online, pěkně z domácího pohodlíčka.

6. Nekritizovat (se)

K tomu prádlovému adventnímu zvyku tu mám ještě takový jeden postřeh. Ještě nikdy jsem od Francouzek neslyšela, že by se nějak kritizovaly, že by snižovaly to, jak vypadají (ani když si před zrcadlem v obchodě zkouší prádlo). Zdá se, že jsou se sebou úplně spokojené, ačkoliv (nebudem si lhát) nejsou zrovna prvoplánové krasavice. Svoje nedokonalosti umí nosit. Přirozeně. Ladně. Se vším všudy.

Naopak tady v Čechách snad všechny moje kamarádky řeší, že mají něco moc malé, něco zase moc velké, moc tlusté nebo moc tenké a já jsem na to opravdu krutopřísně alergická. Při takových řečech mi v hlavě okamžitě naskočí tři opičky (odjakživa jsou tři, ani nevím proč) ;), začnou hrát na činely a tancovat lambádu - tak si krátím čas vždycky, když někdo říká nesmysly. A pak jim povídám - "spočítej si ruce, nohy, prstíčky...souhlasí to? Pak máš všechno, co mít máš a je to v pořádku." Vždyť my jsme všechny tak hezký (pokud se usmíváme), a přesto pořád hledáme chyby. Dost už! Kupme si krásný prádlo a pěknou rtěnku, pochvalme se, odměňme se a užívejme si, že jsme zdravý a na světě. S nadsázkou řečeno - chce to zkrátka trošku se uvolnit a (pomyslně) pověsit na vánoční stromek barevný balónky místo tvrdých slámových ozdob.

♥

A užijme si advent a Vánoce. V Čechách (a samozřejmě i na Slovensku, že?) jsou Vánoce stejně úplně nejnejkrásnější. Tady. Tady je to pravý místo k bloudění zimními ulicemi, kochání se rozzářenými vánočními světly, ochutnávání svařáku a perníčků na trzích, posedávání v malých kavárnách a těšení se. Tady...je doma. A tak jsem se letos rozhodla zasadit pařížské adventní triky do rodné půdy a užít si advent úplně na maximální otáčky. Pojďte do toho se mnou! ;)

Najdete mě i tady: Instagram Vivi